Jak jsem doma budoval WIFI, aneb nevynalézejte kolo znovu

Dokážu si představit, jak si spousta lidí při čtení mých příspěvků například k tématu internetu a WIFI říká, že to je přece jasné, on nám chce něco prodat jen aby vydělal. Ano, kajícně přiznávám, že si za práci nechám platit (jaká opovážlivost!). Proto jsem se dobrovolně rozhodl vás seznámit se strastiplnou cestou, která nakonec vyústila ve finální řešení bezdrátové sítě WIFI v našem domě.

V klidu si sedněte, dejte si kafíčnko, začínáme.

Bylo, nebylo ...

Musím předeslat, že když jsem se do našeho domu nastěhoval (před 28 lety), byl jsem přinucen kompletně rekonstruovat elektroinstalaci, protože 3 šroubovací porcelánové pojistky a 1 jistič opravdu v souladu s normou nebyly. Nehledě na to, že kabeláž po domě z části pocházela zřejmě z dob hraběte Harracha. Fakt to nepřeji nikomu - kdo neviděl zazděnou tenkou měděnou trubičku (nulák) se skleněnými korálky uvnitř, kterými dírkou procházel tenký drátek (fáze), prostě neuvěří.

Rekonstrukci jsem pojal opravdu poctivě a mimo rozvodů 220V jsem do každé místnosti zavedl mimo jiné i klasický telefonní kabel (pevná linka byla zehdy stále v kurzu) a jako naprostou novinku i UTP datový kabel (co kdyby jednou ...). Nakonec mě realita doběhla, kabelové připojení používám pouze u kamer, síťového úložiště a dalších výrobků, které nemají možnost WIFI. Všechno jede přes WIFI, telefony, televizory, tablety, notebooky, pračka, myčka, sušička, rádia, bezdrátové repro atd atd atd).

Jinak řečeno - kam jsem natáhl datový kabel tam nebyl potřeba, kde ho potřeba bylo, tam jsem ho nenatáhl. Inu tak ...

Pokrok přišel i do Hořic

21. století vtrhlo do našeho domu někdy (přesné datum a rok si nepamatuji) před cca 20 lety.

Tenkrát nám jediný poskytovatel Telecom zavedl po stávající pevné lince internet o rychlosti 20Mb/s a myslím, že k tomu byl router na obrázku vedle.

Protože jsem byl na připojení k internetu "připraven" (telefonní linka byla co se týče modemu zakončena v plechovém rozvaděči na chodbě), modem tam samozřejmě i skončil.

Jak asi chodila WIFI si každý dokáže představit sám - vysílač zavřený v plechové skříní na chodbě a všude okolo zdi o tloušťe 80 cm.

Ptáte se, jestli to chodilo ? No, nechodilo. Po drátech samozřejmě ano, ale wifi končila pár metrů od rozvaděče.

Pokus číslo 2

Pokus číslo 2 byla spíše taková mezihra. Protože jsme ve firmě, kterou jsem vedl, předělávalí komplet IT vybavení, měl jsem možnost si sáhnout na opravdový přístupový bod (Access Point neboli AP) od firmy Cisco, který byl zavěšen na chodbě nad rozvaděčem, kde byl "uvězněn" router s vestavěnou WIFI.

Chodilo to v rámci chodby skvěle, ale zdi o tloušťce 80 cm udělaly své, mimo chodbu signál žádný. Samozřejmě, že větší počet takových AP by byl perfektní, ale byl potřeba ještě speciální kontroler (a k němu patřičné licence) a cenově to byl ve finále naprostý ekonomický nesmysl pro domácí použití.

Pokus číslo 3

Někde jsem v té době zahlédl zařízení AirPort od Apple. Protože celá naše rodina je "jablíčková", zkusil jsem realizovat rozsáhlejší WIFI síť právě na tomto základě.

Toto řešení kupodivu chodilo, ale ta cena ... Zároveň se ukázaly další slabiny tohoto řešení, protože přístupové body nešly napájet po kabelu, v každém místě, kde by mohl být umístěn bylo potřeba síťové napájení.

Takto jsme provozovali WIFI v domě (a dokonce na zahradě, kam jsem ve své iniciativě dotáhl UTP kabel do altánku). Dosah této WIFI byl jaký byl a další rozšížení nebylo kvůli ceně a technickým omezením již možné.

Že jsem toto řešení opustil se ukázalo jako prozíravé, protože Apple ho také dál nerozvíjel a dnes patří mezi zapomenuté výrobky.

Pokus číslo 4

Další a konečný pokus odstartoval paradoxně Covid 19. Dva dospívající potomci doma na distanční výuce dílo zkázy dokonali úplně. Najednou bylo potřeba zajistit v první řadě rychlé a spolehlivé připojení k internetu a následně zajistit možnost připojení nejlépe odkudkoli, protože jinak by se mi potomci asi pozabíjeli.

Protože doba pokročila, po historicky stejných telefonních drátech jsme na technologii VDSL dosáhli uspokojivých 250Mb/s a zbývalo vyřešit ono připojení odkudkoli.

Na scénu přichází TP-Link Omada

Už nevím, kde jsem toto řešení zahlédl, ale po kontrole cen jednotlivých komponent bylo rozhodnuto. Ne že by šlo o zanedbatelné částky (přístupový bod se pohybovalv té době okolo 3.000.-Kč), ale byl jsem rozhodnut vyřešit WIFI v domě a přilehlém okolí fakt jednou provždy.

Hardwarový kontroler Omada

V době, kdy jsem se systémem TP-Link Omada začínal, byl ke zřízení a nastavení WIFI zapotřebí hardwarový kontroler, tedy krabička, která je zapojena kdekoli v místní síti a pomocí které se vše nastavuje. Cena se tenkrát pohybovala okolo 2.500.-Kč, nebylo to úplně málo, ale bez něj se to neobešlo.

V dnešní době lze s přehledem použít cloudovou bezplatnou aplikaci, bez nutnosti pořizovat další externí krabičku.

Stropní AP

Jak jsem uvedl na začátku, náš dům má zdi o tloušťce 80 cm, takže řešení bylo jednoduché - do každé místnosti dát samostatný AP.

V rámci různých prací na domě jsem zavedl přes půdu a skrz strop UTP datový kabel do každé místnosti v přízemí a k němu připopojil AP.

V té době vycházel cenově přijatelně typ EAP225, který používám dodnes, ačkoli je k dispozici i rychlejší varianta EAP650, kterou mohu jen doporučit.

Umistění AP na strop vřele doporučuji, pokrytí místnosti je v tomto případě optimální.

Venkovní AP

Protože k domu přiléhá i poměrně rozsáhlý pozemek, rozmístil jsem na něm celkem 4 kusy venkovních AP typu EAP650 - Outdoor.

Vyhnul jsem se tak uštěpačným poznámkám dětí typu :"Jé, tati, tady to zase nechodí!.

Protoře jsem neměl nataženy UTP datové kabely po celém pozemku, 2 venkovní AP jsou propojeny do sítě prostřednictvím systému MESH.

AP na stěnu

Tento přístupový bod používám ve sklepě, kde jsem v minulosti natáhl pouze jeden UTP datový kabel.

Pomocí tohoto kabelu mám tak připojený (a po kabelu také napájený) AP, ale protože tento typ EAP655 - Wall má vestavěný switch (neboli přepínač), mám ve sklepě k dispozici další tři volné porty, z toho jeden s funkcí PoE, kde mám zapojen IP telefon a další dva porty jsou ještě volné.

V budoucnu by se tam měl připojit regulátor fotovoltaiky.

Je libo propojit dva objekty ?

Sice toto řešení ve našem domě nepoužívám, protože jsem byl zřejmě čímsi osvícen a natáhl datový kabel mezi naším domem a dílnou. Uvádím ho ale jako ukázku možného provedení.

Použije se všude tam, kde je potřeba například propojit dva objekty, kde v druhém není k dispozici internet a síť jako taková.

Pomocí tohoto předkonfigurovaného bridge (mostu) lze propojit například dům s dílnou a v dílně pokračovat s běžnou počítačovou sítí dále a připojovat další zařízení jako například tiskárnu, IP telefon a další.

Abychom věděli o jaký prostor se jedná

Aby bylo jasné o jakém domě a rozloze pozemku zde hovořím, přiložil jsem i satelitní snímek našeho domu s přilehlým pozemkem.

Obytný dům je označen praporkem, podlouhlá stavba nahoře je dílna, stavby v dolní části již naše nejsou.

Tak jak je WIFI síť popsána v tomto příspěvku pomocí uvedených AP, bez problémů pokrývá nejen všechny místnosti v domě, ale pozemek jako takový.

Test roamingu v síti WIFI

Abych ukázal možnosti takového řešení WIFI sítě, provedl jsem jednoduchý test WIFI pomocí aplikace Wi-Fi Navi, konkrétně se jedná o test roamingu, tedy přepínání mezi jednotlivými AP během pohybu po prostoru (například mobilní telefon).

Test byl jednoduchý, spustil jsem testovací utilitu a s telefonem v ruce se prošel po místnostech v domě a po pozemku venku.

Výsledek je jednoduchý - ani jeden ztracený paket. V praxi to znamená, že můžete vést například videohovor a protějšek ani vy nezanamená během pohybu jakýkoli výpadek spojení.

A takto vypadá naše domácí síť schematicky

Řešení Omada umí víc

Do systému Omada, tedy správy bezdrátového připojení byla společností TP-Link iimplementována i možnost správy kamerového systému VIGI stejné společnosti. Uživatel má tak možnost ve sjednoceném prostředí velmi intuitivně nastavovat nejen bezdrátové přístupové body, ale i kamery, nahrávací zařízení, spravovat nahrávky a podobně. Prostředí je navíc uživatelsky velmi jednoduché a přátelské.

Je jasné, že podobné systémy vyrábí i řada jiných výrobců. Já jsem měl možnost takříkajíc vyzkoušet na vlastní kůži komplet řešení Omada, které je z mého pohledu velmi jednoduché a vzhledem k variabilitě zcela určitě může vyřešit jednoduché i velmi složité zadání. Navíc je poměrně cenově dostupné, ne snad že by bylo za pusinku (všechno něco stojí), ale domnívám se, že se systémem Omada lze za rozumné peníze vyřešit bezdrátovou síť na řadu let dopředu.

Od snahy vytvořit si doma funkčí WIFI až certifikátu TPLink

Tak dlouho jsem se doma babral a snažil vytvořit něco, co dává smysl a funguje, až se ze mě stal certifikovaný Omada síťový administrátor.

Mám tak možnost předat tyto zkušenosti dál a ušetřit tak řadě lidí nervy a peníze za Cimrmanovy "slepé uličky".

A to je vše ?

Ne tak docela. V rubrice Internet, WIFI, kamery najdete několik příspěvků k této problematice, které mohou tuto preblematiku ještě více osvětlit. Zároveň je také potřeba řící, že nic není zadarmo a každá legrace něco stojí. Ceny jednotlivých komponent systému Omada jsou kdykoli přístupné na intenetu a každý si může o ceně udělat obrázek sám. Cena za klasický moderní přístupový bod typu EAP650 (nejpoužívanější řada) je okolo 2.500.-Kč. Není to úplně málo, ale vzhledem k tomu, že nám síť postavená na bázi výrobků Omada bude sloužit léta, dá se s tím žít. Koneckonců není nutné pořizovat vše najednou, sám jsem šel stejnou cestou, kdy jsem vyřešil nejpalčivější prostory v domě a postupně pokračoval dál. K současnému stavu jsem se dopracoval cca během roku.

Dá se takto realizovaná síť modernizovat ?

Samozřejmě, zde popisuji řešení, které sám považuji pro využití v rodiiných domech a podobně za optimální vzhledem k poměru cena/výkon. Jak jsem uvedl, nejpoužívanějším přístupovým bodem je EAP650 (stropní provedení, napájení PoE, rychlost přenosu až 3GB/s, standart WIFI6). Toto stropní provedení má bratříčky i v provedení na stěnu (EAP650-Wall, respektive EAP655-Wall), venkovní (EAP650-Outdoor) a proveení na stál (EAP650-Desktop) se stejnými parametry. K propojení postačí nejběžnější UTP kabel CAT5.

Nikomu ovšem nic nebrání nebrání v rozletu, TP-Link vyrábí i řadu přístupových bodů standartu WIFI7, kde jsou přenosové rychlosti až 19GB/S, ale tady se cenově dostáváme úplně někam jinam, cena jednoho takového přístupového bodu přesahuje 10.000.-Kč. K připojení je vyžadovaná kabeláž CAT6 (rychlost portů je 2,5 neo 10GB). Otázkou je, jestli dimenzovat domácí WIFI na parametry nákupního centra.

To nejlepší nakonec

Možná by někdo měl o podobné řešení zájem, ale říká si, že si nemůže dovolit specializovanou IT firmu, aby mu podobné řešení realizovala. Pak vězte, že žádné specialisty doma nepotřebujete. Vrcholem potřebných dovedností je natáhnout datové kabely do příslušných míst, zkonzultovat a objednat předkonfigurovaná zařízení (switche, přístupové body). Rozbalit krabičky, kabely zastrčit do přílušných "dírek" (portů), zapojit do zásuvky a během pár minut si užívat bezdrátové sítě, která opravdu funguje.

Nevěříte ? Zkuste příspěvek Moderní řešení WIFI svépomocí.

Považujete uvedené informace za přínosné ? Podělte se o ně s ostatními prostřednictvím sociálních sítí !