Zavolejte mi kliknutím zdarma phone-solid.svg

Jak zásadně ušetřit na topení nejen v rodinném domě

Ceny energií se letos utrhly ze řetězu (důvody nemá cenu řešit, situace je prostě taková) a v nejedné rodině se nyní řeší, jak ze situace ven. Nechci zde probírat úsměvná doporučení o dvou svetrech ani rady typu "Chceš zhubnout? Tak nežer".

Chci zájemce seznámit s několika zásadami a především technickým řešením, které jsem aplikoval sám v našem rodinné domě v průběhu předchozích let (asi nějaké osvícení). Podařilo se mi poměrně snadno dosáhnout úspor v nákladech na topení ve výši desítek procent (!).

 

Jaký byl výchozí stav

Obýváme rodinný dům klasického typu, stará výstavba (stěny 80 cm, směs kamene, cihel a všeho možného), tedy nic, co by se dnes mohlo nazývat energeticky úspornou stavbou. Čtyři pokoje, koupelna WC, kuchyň, předsíň, chodby.

Před cca 25 lety jsme do domu zavedli plyn a radovali se, jak k nám vstoupilo 20.století, pohoda, čisté topení, komfort. Tato euforie trvala pár let a skončila s nárůstem ceny plynu. Do té doby jsme spotřebu příliš neřešili, vytápění nás stálo okolo 30.000.-Kč ročně (při dnešních cenách by to bylo okolo 300.000.-Kč).

V té době instalované topení bylo opět poplatné běžnému řešení, to znamená plynový kotel (dokonce kondenzační), trubky a radiátory, jeden pokojový termostat, který v podstatě určoval topení celého domu.

Úpravy systému topení

Jako první úpravu celého otopného systému jsem přidal ekvitermní regulaci teploty topné vody.

Co to znamená ?

Plynový (ale obecně každý) kotel bez této regulace ohřívá topnou vodu (tedy tu, které odchází trubkami do radiátorů) na předem nastavenou teplotu. Tato teplota se nastavuje na kotli (podle typu) nějakým knoflíkem v nějakém rozmezí. Málokdo ovšem ví, že potřebná teplota topné vody úzce souvisí s venkovní teplotou. Tím se říká, že při venkovní teplotě třeba 5 stupňů celsia je požadovaná teplota topné vody například 55 stupňů a když mrzne -10, pak je požadovaná teplota topné vody třeba již 70 stupňů.

Teplota topné vody je dána jednak venkovní teplotou, jednak tepelnými ztrátami domu a popisuje jí takzvaná topná křivka. Tepelné ztráty starších domů se vypočítavají složitě, a proto se topná křivka dá určit i empiricky a doladit podle vlastností domu individuálně.

Pokud doplníme kotel o ekvitermní regulaci teploty topné vody podle venkovní teploty, dosáhnemem první a velmi výrazné úspory.

Doplnění kotle o modul ekvitermní regulace není žádná raketová technika ani významná finanční zátěž, pro běžně v domácnostech používané kotle (bez ohledu na značku) se jedná o investici v řádu několika tisíc korun.

Regulace teploty v místnostech

I my jsme v našem domě začali s nejjednodušší regulací teploty, tedy se systémem, který je dosud využíván v mnoha domácnostech. V jedné místnosti (zpravidla v obývacím pokoji) je umístěn termostat, který spíná kotel (a je jedno jaký). Teplota o ostatních místnostech je tedy řízena pouze tímto termostatem a tepelný komfort v nich je tímto termostatem určován. Je logické, že se jedná o nepříliš efektivní způsob, kdy se topí například v dětském pokoji v době, kdy jsou děti ve škole. Ano, na radiátory se dají samozřejmě osadit termoregulační hlavice, ale předpokládá to, že každý obyvatel dané místnosti svědomitě několikrát každý den teplotu v místnosti upravuje. Naprosto iluzorní představa.

V našem domě jsem tento problé vyřešil použitím centrální jednotky, která umí řídit teplotu místnostech (u nás až ve dvanácti) naprosto nezávisle podle denní potřeby. Dá se tedy pro každou místnost nastavit časový program pro jeden každý den odlišně tak, aby vyhovoval jejímu určení. Denní program dětského pokoje tak kopíruje školní rozvrh a volnočasové aktivity dětí a topí se tam pouze v době, kdy je potřeba. To se samozřejmě týká i ostatních místností. Nemusíme tedy myslet na to, že večer je potřeba obejít dům a ručně stahovat teplotu.

Tento způsob regulace teploty v jednotlivých místnostech je neocenitelný především tam, kde obyvatelé domu žijí podle nějakého pravidelné rozvrhu, děri chodí do školy, rodiče do zaměstnání. Pokud si dáme trochu práce s naprogramováním, dostaneme se do situace, kdy ráno vstáváme do tepla, po návratu dětí či rodičů se do tepla vracíme a omezování teploty během noci není třeba řešit, program se o to postará sám. Je samozřejmé, že tyto regulace "umí" daleko více, pamtují například na prázdniny, svátky a podobně, kdy dům "žije" v jiném režimu.

V našem případě nasazením této regulace došlo k úspoře plynu v objemu cca 30%.

Realizace regulace

Protože jsme v našem domě realizovali tuto regulaci již po všech úpravách místností (samozřejmě nikdo nepamatoval na potřebu případných vodičů), zvoilili jsme takový regulační systém, který kompletně funguje bezdrátově.

Volba padla na systém Siemens Synco Libing, který obsahuje kompletní sadu všech potřebných komponent pro takovou regulaci. Jedná se především o centrální jednotku, která se stará o chod celého systému, servopohony na radiátorové ventily, teplotní čidla nebo komponenty, pomocí kterých lze měnit a regulovat režim každé místnosti. Všchny komponenty systému Synco Living jsou napájeny tužkovými bateriemi, která v nich vydrží běžně i dva roky.

V současné době se již systém Synco Living nevyrábí, je místo něj řada ekvivalentních výrobků, ale vybral jsem toto řešení jako ukázku, kterou jsem sám realizoval a osobně odzkoušel včetně dosažených výsledků.

Siemens Synco Living

Na obrázku je centrální jednotka systému, která se stará o řízení teploty v místnostech, řídí kotel, ohřev teplé užitkové vody a mnoho dalších funkcí.

synco living

servopohon

Servopohon ventilu radiátoru

Servopohon je namontován na ventilu radiátoru a umožňuje regulovat teplotu radiátoru a místnosti na základě příkazů z centrální jednotky podle nastaveného programu. Povely jsou přenášeny bezdrátově.

Prostorová jednotka

Prosotorová jednotka umožňuje změnu režimu místnosti, korigovat nastavenou teplotu. S centrální jednotkou komunikuje bezdrátově.

prostorová jednotka

teplotní čidlo

Teplotní čidlo

Teplotní čidlo snímá teplotu místnosti a odesílá jí bezdrátově do centrální jednotky.

Ukázkové osazení jedné místnosti

Pro úplnost zde uvedu, jaké komponenty byly osazeny v místnostech a proč.

Do typického pokoje (místnosti) byly namontovány servopohony ventilů radiátorů. Systém umožňuje osadit v jedné místnosti několik servopohonů podle počtu radiátorů. Dále byly v místnosti osazeny teplotní čidla tak, aby reflektovala skutečnost, že v některých částech může být teplota nižší (roh místnosti, severní stěna a podobně). Také těchto čidel může být v místnosti více. Centrální jednotka určí průměrnou teplotu ze všech. Do některých místností byla přidána i prostorová jednotka, která umožňuje jednoduše změnit režimk místnosti (oproti nastavenému programu) a v neposlední řadě také čidla oken. Okenní čidla hlídají dobu otevření okna a pokud tato doba přesáhne nastavený čas, centrální jednotka uzavře ventily radiátorů, abychom netopili pánubohu do oken.

Závěrem

Tento příspěvek není samozřejmě podrobným návodem, je to pouze popis již realizované regulace topení v rodinném domě včetně dosažených výsledků. Použitím tohoto způsobu regulace vytápění v rodinném domě (ale zrovna tak lze realizovat regulaci v bytě) jsme dosáhli úspory ve spotřebě plynu cca 30 procent, což je při dnešních cenách plynu hodně zajímavá výše.

Pokud by měl kdokoli zájem o podrobnosti, případně by chtěl něco podobného realizovat, jsem kdykoli  k dispozici na telefonu 605 240 909, emailu nebo chatu. Vážným zájemcům jsem schopen předvést regulaci přímo u nás v domě.

Otevírám zde i možnost komentářů pro případ, že by byla vůle k tématu diskutovat.

Přidat komentář

Přehled komentářů

inPage - webové stránky s AI, doménawebhosting