Společná televizní anténa - ANO či NE ?

Obyvatelé bytových domů, paneláků, bytovek a koneckonců i nových bytových komplexů jí dobře znají. Ano, řeč je společné televizní anténě, nad jejíž existencí se nikdo nepozastavoval a bral její účastnickou zásuvku v obýváku jako samozřejmost. Bylo naprosto samozřejmé, že člověk se do takového bytu nastěhoval, zakoupil a nainstaloval televizní přijímač, připojil do společné televizní antény a světe div se!, ono to hrálo.

Co se od té doby změnilo? Televizní divák lačnící po dalších (nejlépe desítkách) programů hledal nové cesty. S nástupem satelitního vysílání se bytové domy obsypaly parabolami, s nástupem technologie IPTV (televize přes internet) zase parabol ubývá. Ale zamysleme se nad tím, zda odklon od satelitního příjmu je důsledek rozvoje dalších (IPTV) technologií nebou pouze fakt, že televizní divák se "nasytil" a spokojí se i s nabídkou klasického pozemního DVB-T2 vysílání.

A právě i budoucnost pozemního vysílání hraje důležitou roli. Pokoj bychom měli mít do roku 2030, dokdy platí rozdělení kmitočtových pásem. To ale neznamená, že se v nejbližším období nebude dít nic důležitého, protože ta zásadní rozhodnutí (a rozdělení kmitočtových pásem do této kategorie rozhodně patří) se přijímají dlouhé roky dopředu. Pro zájemce o další informace odkazuji na článek na serveru televizniweb.cz s názvem Jaký bude rok 2023 pro DVB-T2 ? Naprosto klíčový.

V jakém stavu jsou dnešní společné televizní antény ?

Poctivě řečeno, nic moc (alespoň ve většině případů, čest vyjímkám). V řadě případů se modernizoval dům, dostal nové zateplení, fasádu, okna, dveře, domovní zvonky, LED osvětlení, ale na společnou televizní anténu se jaksi pozapomnělo.

Hlavní stanice STA může někdy vypadat i takto ...

Jak bylo řečeno úvodem, mnohdy majitelé domů na společné televizní antény pozapomněli. A tak není žádným překvapením, že jako hlavní stanice mnohdy ještě slouží tyto muzeální kousky, případně jejich o něco mladší následovníci.

Co se týče antén antén samotných umístěných na venkovním stožáru, platí o nich to samé. Najdeme tam (až na malé vyjímky) antény na III.TV pásmo, kde si již televizní program nevysílá, byl nahražen digitálním rozhlasem DAB) a především UHF antény na celé původní pásmo kanálů 21 - 69, dnes jsou využívány kanály 21 - 48.

Byť tyto historické instalaci vypadají děsivě, jejich výměna je rychlá a poměrně jednoduchá.

Náhrada starých kanálových vložek za moderní programovatelný zesilovač je řešení, které hlavní stanici společné televizní antény pozvedne obratem na úplně jinou kvalitativní úroveň. Spolu s výměnou starých antén (mnohdy dávno za hranicí mechanické životnosti) tak získáme moderní komplet, který je schopen zásobovat kvalitním a stabilním signálem stovky bytů s minimálními náklady.

Jak se vypořádat s modernizací hlavní stanice společné televizní antény spolu s výměnou starých antén je popsáno v příspěvku Modernizace společné televizní antény ve větším bytovém domě.

Vnitřní rozvody společné televizní antény

Vnitřní rozvody společné televizní antény jsou tvořeny koaxiálními kabely poplatnými době vzniku. Většinou jde o koaxiální kabely se zelenou izolací, které měly poměrně vysoký útlum v pásmu UHF. Původní koncepce společné televizní antény (musíme si uvědomit, že společné televizní antény byly v bytových domech realizovány před několika desítkami let) s přímým rozvodem kanálů v UHF pásmu příliš nepočítala, v hlavní stanici byly použity kanálové měniče, které signály z pásma UF většinou převáděly do III.TV pásma. Takové řešení není v současné době možné, protože televizní vysílání v III.TV pásmu bylo zrušeno a jeho kmitočty byly přiděleny digitálnímu rozhlasu DAB.

Jsou tedy vnitřní rozvody v dnešení době v tomto stavu použitelné ?

Světe div se, ale kupodivu ano. Jak bylo řečeno, mají sice vyšší útlum v pásmu UHF, tento omezení lze však dohnat vyšší úrovní signálu na vstupu rozvodu. Moderní zesilovače (ať již klasické, tak programovatelné) určené pro společné televizní antény, mají dostatečnou maximální výstupní úroveň, aby takový rozvod spolehlivě "nakrmily".

Tento starý rozvod společné televizní antény trpí však jednou daleko podstatnější nevýhodou, která je dána jeho konstrukcí. Rozvod byl v době svého vzniku realizován jako "stoupačka", kdy jeden koaxiální kabel vedl z posledního patra do přízemí, v bytě byl přerušen průchozí účastnickou zásuvkou a pokračoval do dalšího bytu, kde se situace opakovala. Tento způsob rozvodu televizního signálu vylučuje přímý rozvod satelitního signálu, který se vyznačuje zapojením do "hvězdice", kdy každá jedna účastnická zásuvka je připojena do rozbočovače signálu svým kabelem.

Přes všechna uvedená omezení a technické nedokonalosti má již realizovaný (byť) starý koaxiální rozvod jednu nepornou výhodu - již v těch bytech prostě je. V každém obývacím pokoji je k dispozici účastnická zásuvka, odkud lze signál poměrně jednouše rozbočit do dalších pokojů (dětský pokoj, ložnice, pracovna a podobně). To je ostatně běžné i v současnosti.

Každý si asi dokáže představit, co všechno by bylo nutné v rámci stavebních prací vykopat a upravit v domě, kde by se koaxiální rozvod realizoval nový. Zkrátka by to znamenalo rozkopat nejen společné prostory, ale především i byty uživatelů, což si řada z nich nedokáže představit a hlavně připustit. V některých domech v rámci rekonstrukce realizovali nový rozvod "venkem" a tento byl následně překryt zateplením. Kde taková úprava provedena nebyla, přichází rekonstrukce koaxiálního rozvodu do úvahy společně s výměnou instalace síťových rozvodů v horizontu až desítek let. Pak je ovšem otázka, zda se v té době bude jednat o nový koaxiální rozvod nebo třeba rozvod založený na optických kabelech. Taková úvaha je však v této době předčasná.

Pokud se tedy smíříme se všemi omezeními, máme k dispozici rozvod, který sice nemůže rozvádět například satelitní signál přímo, ale v pásmu UHF máme k dispozici všechny kanály 21 až 48, tedy celkem 28 plnohodnotných televizních kanálů. Další programy by bylo možno rozvádět v kabelovém pásmu, ale vzhledem k počtu uživatelů, kteří dosud používají řešení starší televizor plus set top box (klasický set top box "neumí" kabelové vysílání), by takové řešení nebylo vhodné, neboť tito uživatelé by neměli k těmto programům přístup. Tento stav podle mého názoru přetrvá ještě několik let.

Co nám takový starší rozvod umožní rozvádět

Za přirozený základ považuji rozvod signálů FM rozhlasu, dále pak signály digitálního rozhlasu DAB. Na rozvod televizních programů pak máme k dispozici celé UHF pásmo, to znamená celkem 28 televizních kanálů (kanály 21-48). Pokud bychom uvažovali rozvod signálů "ob kanál" (tedy ne kanál vedle kanálu ale vždy jeden vynechat), stále máme k dispozici 14 televizních kanálů neboli možných televizních multiplexů. Proč rozvod signálů "ob kanál"? Některé televizory mají problém se zracováním signálů kanál vedle kanálu, proto na jistotu s vynecháním vždy jednoho kanálu. A pokud vezmene v potaz kapacitu jedno televizního multiplexu cca 15 programů (podle datového toku jednotlivých programů), dostáváme celkovou kapacitu cca 150 až 200 TV programů (směsice SD i HD rozlišení). Takové číslo nejsme stejně v praxi za přijatelné náklady ani naplnit.

Jako příklad mohu uvést situaci z východních Čech, kde lze na mnoha místech přijímat programy z Polska (5 TV multiplexů) a zároveň 4 celopošné české multiplexy plus jeden regionální. Dohromady 10 TV multiplexů (kanálů), které i tento starý rozvod společné televizní antény je schopen rozvádět a ještě jsme schopni přidat další programy ze satelitní distribuce na dalších volných kanálech (za pomoci transmodulátoru). Více o rozšíření programové nabídky v příspěvku Rozšíření programové nabídky společné televizní antény a Ukázka praktické realizace.

Jak je z uvedeného příkladu patrné, i se starým, za bolševika realizovaným rozvodem, jde v současnosti realizovat velmi bohatou programovou nabídku pro uživatele v bytových domech za přijatelné náklady.

Perličky z praxe

Pojďme si ukázat příklad dvou bytových domů, kde vedení SVJ (sdružení vlastníků jednotek) zřejmě patří mezi osvícence a společnou anténu ve svých domech prostě zrušilo a obyvateli bytu, poraď si, jak chceš. Oba bytové domy spolu sousedí, oba prošly rekonstrukcí, mají nové zateplení, fasádu a podobně. Oba domy mají dva vchody, 4 podlaží a na každém podlaží 3 byty, celkem je v domě 24 bytů.

Zde zřejmě bydlel šikovný obchodní zástupce ...

Zvenku dům vypadá jako reklama na satelitní příjem, napočítal jsem celkem 13 parabolických antén na 24 bytů. K zamyšlení je ale fakt, že na tom samém domě lze nalézt také 15 antén pro pásmo UHF, tedy DVB-T2 pozemní vysílání.

Dva byty v tomto domě nemají instalovanou ani parabolu ani anténu pro pozemní DVB-T2 vysílání.

Dům působí dojmem, že v něm bydlel (nebo ho navštívil) šikovný obchodní zástupce satelitního operátora. Je pravda, že instalované paraboly nesou již poměrně znatelné znímky opotřebení a je tedy otázkou, kolik z nich je v současné době aktivně využívaných.

Jak takový dům působí esteticky zhodnotí každý sám ...

Sousední bytový dům je na tom úplně jinak ...

V tomto bytovém domě je také 24 bytů, lze na něm napočítat celkem 3 satelitní antény, 12 antén pro pásmou UHF a 8 bytů nemá instalaci žádnou.

Přesto je tento bytovým dům svým způsobem originální.

Každý byt v rámci rekonstrukce balkónu "získal" mimo sušáku na prádlo i svůj stožárek na instalaci antény (viz obrázek).

Opatření vskutku prozíravé, každý si na stožárek může dát anténku jakou chce dokonce i dvě, vyvrtat si díru z balkonu do pokoje a realizovat si rozvod po svém. Někdo pod koberec, někdo volně pohozený ... Není prostě nad volnost a svobodu.

A to pominu tu kratochvíli, kdy uživatel bytu musel řešit rozbočovače do dalších místností.

A aby toho nebylo málo... Balkony jsou situovány na jih, tedy směrem, který sice vyhovuje satelitnímu příjmu, ale také zároveň příjmu televize v pásmu UHF.

Drobný zádrhel se týká uživatelů bytů v přízemí, kteří sice mají balkon směrem k vysílači pozemního vysílání, ale v témže směru stojí další, vyšší paneláky, takže síla a kvalita signálu je v místě mnohdy problematická.

Inu, řešilo se to evidentně hlavou a s rozmyslem.

Trocha čísel

Nedalo mi to a na obou sousedících domech na obrázku jsem antény spočítal a zde jsou výsledky :

- oba domy mají celkem 48 bytů

- na obou domech je nainstalováno celkem 16 satelitních antén (ze stavu některých lze soudit, že nejsou provozu delší dobu)

- na obou domech je instalováno 27 UHF antén pro DVB-T2 vysílání

- 8 bytů nemá instalován satelit ani anténu pro pozemní DVB-T2 vysílání

Pokud bychom porovnali pořizovací cenu pouze antén pro pozemní příjem DVB-T2 vysílání, koaxiální kabely a podobně, náklady na tyto individuální antény by byly rozhodně vyšší, než rekonstrukce společné televizní antény společné pro oba bytové domy.

Programová nabídka ve společné televizní anténě

Jak již bylo zmíněno, i historicky realizovaný rozvod společné televizní antény dovoluje (samozřejmě s nějakým technickým omezením) realizovat rozvod desítek televizních programů, o příjmu rozhlasu FM a digitálního DAB nemluvě. O možnosti rozšíření programů o další ze satelitní distribuce (pomocí transmodulátoru) jsem se již zmínil, ale tím to zdaleka nekončí. Existují další možnosti, jak integrovat do společné televizní antény například streamy videa přes internet, které jsou následně převedeny do klasického pozemního TV multiplexu a rozváděny rozvodem k účastníkovi.

Závěrem

Myslím, že odpověď na úvodem položenou otázku, tedy zda společná anténa ano či ne, je jasná. Je samozřejmé, že různé televizní fajnšmekry, sportovní fanoušky a další divácké kategorie nemůže plně uspokojit, konekonců to není její hlavní úloha. Všem těmto jsou k dispozici další technologie (plnohodnotný satelitní příjem, nabídka IPTV oprátorů a podobně). Oproti těmto dalším službám má ovšem společná televizní anténa zásadní přednost - je zadarmo.

Nezanedbatelným aspektem je také fakt, že příjem pozemního televizního vysílání v normě DVB-T2 přinesl díky sítím SFN (tedy používáním stejných kanálů v různých lokalitách pro šíření stejného multiplexu) uživatelům řadu "kratochvílí" ve formě kostičkování programů a mnohdy i nemožnost jejich příjmu. V tomto směru "vede" příjem kanálu 26 (multiplex české televize), kdy především v době inverzního počasí je v mnoha lokalitách příjem prakticky znemožněn. Řešení takového problému bývá v případě individuálního příjmu pro uživatele nejen problematické, ale především drahé. V případě společné televizní antény lze realizovat všechna potřebná opatření v poměru k počtu uživateů mnohonásobně levněji.

I pokud vezmeme potaz i možné změny v distribuci pozemního televizního vysílání po roce 2030, i tak se jedná pokrytí rozvodu televizních signálů v bytových domech na několik let dopředu za minimální náklady.

Až se dočkáme doby, kdy projektanti budou do každé místnosti v bytě projektovat optickou přípojku, budou podobné úvahy nad smysluplným využitím stávajících koaxiálních rozvodů (notabene desítky let starých) zbytečné a spíše úsměvné.

Ale tak daleko bohužel zatím nejsme, a proto já sám dávám společné televizní anténě velké a tučné ANO.